Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

\"Na rok 2015 je naplánovaná výstavba celkem 257 nízkoenergetických bytů. To je o 85 procent víc než v loňském roce. Developeři tak reagují na rychle rostoucí zájem o tento druh bydlení,“ říká Ondřej Novotný, analytik rezidenčního oddělení JLL.

Za rostoucí oblíbeností udržitelného a energeticky úsporného bydlení stojí několik faktorů. „Primární výhodou jsou především úspory na nákladech za energie, což je v době, kdy ceny energií neustále rostou, zcela pochopitelné. Pro developery je však častou motivací také snaha odlišit se od konkurence a nabídnout na trhu něco mimořádného. Pro kupující to často bývá i určitý životní styl, důraz na ekologickou udržitelnost, ale například i zdravotní výhody, které s sebou některé technologie přinášejí. Kromě výhod je však třeba zmínit i vyšší vstupní náklady na výstavbu těchto domů a nutnost přizpůsobit svůj životní styl domu tak, aby technologie fungovaly správně,“ vysvětluje Matěj Hejma, konzultant rezidenčního oddělení JLL.

Zelené stavby se v současnosti budovy porovnávají především na základě průkazů energetické náročnosti (tzv. energetických štítků) a na základě toho, zda spadají do kategorie nízkoenergetických/pasivních/nulových staveb či nikoliv. První pasivní dům byl na území České republiky postaven v roce 2004. První developerský projekt pasivního bytového domu na českém trhu vznikl v roce 2010. Přestože se tedy termín „energeticky úsporné bydlení“ na českém rezidenčním trhu objevil už před několika lety, až v posledních letech se stal skutečným trendem.

\"Z hlediska tzv. energetických štítků (PENB) se v minulosti vždy stavělo více bytů v energetické třídě C, než ve třídách A a B dohromady. V důsledku rostoucího zájmu o zelené bydlení však očekáváme, že během tohoto či příštího roku by se trend měl poprvé otočit a mělo by být více nových projektů právě v kategorii A a B,“ říká Matěj Hejma.

Jako nízkoenergetické označujeme ty stavby, jejichž spotřeba na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m² za rok, přičemž celý systém je založen na využívání přirozeného zdroje tepla a kvalitní izolace, která zamezuje tepelným únikům. V současnosti se na trhu objevují tři typy nízkoenergetických staveb – nízkoenergetický dům, pasivní dům a nulový dům. Zásadní rozdíl mezi nimi je právě ve spotřebě tepla na vytápění.

Nízkoenergetický dům funguje na podobném systému a obsahuje téměř stejné komponenty jako domy pasivní a nulový ovšem v menší míře. Z toho důvodu potřebuje nízkoenergetický dům větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém. U pasivních (pod 15 kWh/m² za rok) a nulových domů (pod 5 kWh/m² za rok), díky téměř nulovým ztrátám tepla, odpadá nutnost místnosti aktivně vytápět a namísto toho se používá přívod teplého vzduchu tzv. systémem rekuperace tepla.

„Obecně je však nízkoenergetických bytů v současnosti na trhu minimum. Většina projektů, které se momentálně staví, uvádí spotřebu na vytápění v průměru zhruba 80 – 140 kWh/m²/rok,“ uzavírá Matěj Hejma.